Milovník

Vždy mi říkají, že jsem milovník. Tedy - Milovník. Jo! Jsem ten největší Milovník na světě! Znají mě všude! V L.A. na mě čekají na letišti nekonečné řady krásných nohatých slečen! V Rusku na mě čekají nekonečné řady závistivých těžkooděnců! Všechny pláže jsou zaplněny lesklými nohami a bujarými poprsími, když se má objevit ON, Milovník. Já.

"Rudy! Vidíte ho?! To je Rudy!" ozývá se zase, je krásně, slunce pálí. Zrovna jsem přistál na letišti na Korfu. Všude výkřiky, krása.

To bude zase dovolená. Snad mě pan Doprovod pustí aspoň na pláž. Když tam na mě čeká tolik lidí.


///


Letadlo klesá. Mezi turnikety svižně probíhá mladý černoch. Má zelené tričko, černé volné kraťasy. Když doběhne na přistávací plochu - do pěší zóny - čeká tam na něj už skupina lidí. Všem rozdává arch papíru, na každém ten stejný text: "Rudy! Vidíte ho?! To je Rudy!" a spousta podobných vět, které stále dokola opěvují Rudyho, Milovníka.
"Tak honem... Pozor...," připravuje se černoch. Skupina se staví do řady. Šlo to rychle, očividně to nedělají poprvé.

Letadlo přistálo, otevírají se dveře v jeho trupu.

Z něho vychází pár mužů a žen. Po nich se vybelhá mladý zrzavý slepec. Klepe svojí holí o okolní krajnice schodů. Z každé strany ho drží bíle oděný muž.

Skupina lidí se nadechne. "Rudy! Vidíte ho?! To je Rudy!" opakují stále dokola.

Mladý slepec se usměje.


///


Navždy budu Milovníkem. Milovníkem Života.


///


A on bude. Tedy - On.